επίρρημα

řečtina

výslovnost

• IPA: [ɛ.ˈpi.ɾi.ma]

etymologie

Z klasické řečtiny: ἐπίρρημα.

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	επίρρημα	επιρρήματα
genitiv	επιρρήματος	επιρρημάτων
akuzativ	επίρρημα	επιρρήματα
vokativ	επίρρημα	επιρρήματα

význam

1. příslovce

související

• επιρρηματικός
• ρήμα