řečtina

editovat

etymologie

editovat

Ze starořeckého θεός.

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský

skloňování

editovat
Substantivum singulár plurál
nominativ θεός θεοί
genitiv θεού θεών
akuzativ θεό θεούς
vokativ θεέ θεοί

význam

editovat
  1. bůh

související

editovat

starořečtina

editovat

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský

přepis

editovat
  • český: theos

skloňování

editovat
Substantivum singulár duál plurál
nominativ θεός θεώ θεοί
genitiv θεοῦ θεοῖν θεῶν
dativ θεῷ θεοῖν θεοῖς
akuzativ θεόν θεώ θεούς
vokativ θεέ θεώ θεοί

význam

editovat
  1. bůh
    • ψηφίζεσθε οὖν, ὦ Λακεδαιμόνιοι, ἀξίως τῆς Σπάρτης τὸν πόλεμον, καὶ μήτε τοὺς Ἀθηναίους ἐᾶτε μείζους γίγνεσθαι μήτε τοὺς ξυμμάχους καταπροδιδῶμεν, ἀλλὰ ξὺν τοῖς θεοῖς ἐπίωμεν ἐπὶ τοὺς ἀδικοῦντας.' – Nuže tedy hlasujte, Lakedaimoňané, pro válku, jak to hodno jest Sparty; nedopouštějte, aby Atheňané ještě mocnějšími byli, aniž pak zrazujme spojenců svých, nýbrž s pomocí bohův povstaňme proti těm zlopášníkům."[1]
    • διότι τὸ γνωστὸν τοῦ Θεοῦ φανερόν ἐστιν ἐν αὐτοῖς· ὁ γὰρ Θεὸς αὐτοῖς ἐφανέρωσε. – Nebo což poznáno býti může o Bohu, známé jest jim, Bůh zajisté zjevil jim.[2]

související

editovat

poznámky

editovat