Η εξώπορτα του διαμερίσματος οδηγούσε κατευθείαν σε έναν χώρο τριάντα τετραγωνικών, που επιεικώς θα τον αποκαλούσε κανείς κουζίνα-καθιστικό και ανεπιεικώς υπνοδωμάτιο-αχούρι. Η μπόχα ήταν αποπνικτική. Κυρίως μυρωδιά κλεισούρας και ποδαρίλας, δηλαδή βακτήρια που τρέφονταν από ιδρωμένα πόδια. – Venkovní dveře bytu vedly přímo do prostoru o třiceti metrech čtverečních, která by někdo laskavý nazval garsonkou, nelaskavý ovšem noclehárnou a svinčíkem. Panoval tam smrad k zalknutí. Především nevětranost a zápach potících se nohou, tedy mikroby, které se ze zpocených a zapařených nohou živí.[1]
