κοκκινίζω

řečtina

výslovnost

• IPA: [ko.ciˈni.zo̞]

etymologie

Vychází ze starořeckého 'κόκκινος' — "červcový", které z κόκκος — červec. Srovnej např. latinské coccus, francouzské coccinelle, středověké latinské coccinus apod. Způsobem tvoření srovnej též portugalské vermelho.

sloveso

• intranzitivní

skloňování

Číslo	singulár			plurál
Rod	mužský	ženský	střední	mužský	ženský	střední
nominativ	κόκκινος	κόκκινη	κόκκινο	κόκκινοι	κόκκινες	κόκκινα
genitiv	κόκκινου	κόκκινης	κόκκινου	κόκκινων	κόκκινων	κόκκινων
akuzativ	κόκκινον	κόκκινη	κόκκινο	κόκκινους	κόκκινες	κόκκινα
vokativ	κόκκινε	κόκκινη	κόκκινο	κόκκινοι	κόκκινες	κόκκινα

význam

1. červenat se, rudnout, zapýřit se, zrudnout

související

• κόκκινα
• κοκκινάδα
• κατακόκκινος
• κοκκινωπός
• κόκκινος
• κοκκίνισμα