κράχτης

řečtina

výslovnost

• IPA: [ˈkrax.tis]

varianty

• κράκτης

etymologie

Ze staršího i starořeckého κράκτης, které odvozeno od slovesa κράζω — křičet.

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	κράχτης	κράχτες
genitiv	κράχτη	κραχτών
akuzativ	κράχτη	κράχτες
vokativ	κράχτη	κράχτες

význam

1. (přeneseně) volavka, vábnička (k nalákání důvěřivců, hejlů)
2. (přeneseně) naháněč, vyvolavač

související

• κρακτικός
• κράκτρια
• κράζω