Ταῦτα ἐν παροιμίαις λελάληκα ὑμῖν· ἔρχεται ὥρα ὅτε οὐκέτι ἐν παροιμίαις λαλήσω ὑμῖν ἀλλὰ παρρησίᾳ περὶ τοῦ πατρὸς ἀπαγγελῶ ὑμῖν – Až doposud jsem k vám promlouval v podobenstvích, přichází však hodina, kdy k vám již nebudu mluvit o Otci v obrazech, nýbrž jej budu zvěstovat otevřeně.[1]