μονόκερος

řečtina

výslovnost

• IPA: [mɔ.ˈno.cɛ.ɾɔs]

varianty

• (častější) μονόκερως

etymologie

Ze starořeckého μονόκερως - analogií s obvyklými proparoxytonovými o-kmeny, patrně z důvodu problematičnosti skloňování.

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	μονόκερος	μονόκεροι
genitiv	μονόκερου	μονόκερων
akuzativ	μονόκερο	μονόκερους
vokativ	μονόκερε	μονόκεροι

význam

1. (v mythologii), (v astronomii) jednorožec

související

• κέρατο
• μονοκέρατος

poznámky

Přízvuk se, na rozdíl od ostatních substantivních proparoxyton, v genitivech neposouvá!