μπεκιάρης

řečtina

výslovnost

• IPA: [bɛ.ˈca.rɪs]

etymologie

Z tureckého bekâr téhož významu, které snad z perštiny.

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	μπεκιάρης	μπεκιάρηδες
genitiv	μπεκιάρη	μπεκιάρηδων
akuzativ	μπεκιάρη	μπεκιάρηδες
vokativ	μπεκιάρη	μπεκιάρηδες

význam

1. starý mládenec

synonyma

1. γεροντοπαλίκαρο, εργένης

související

• μπεκιάρικος