ουρία

řečtina

výslovnost

• IPA: [uˈɾi.a]

etymologie

Z francouzského urée téhož významu, které buďto utvořeno od urine, nebo je kalkem novolatinského urea.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	ουρία	ουρίες
genitiv	ουρίας	ουρών
akuzativ	ουρία	ουρίες
vokativ	ουρία	ουρίες

význam

1. (v chemii) močovina, urea

související

• ούρο
• ουρητήρας
• ουρώ, κατουρώ
• ουροδόχος
• ουρήθρα