starořečtina

editovat

výslovnost

editovat
  • (klasická a hellénistická) IPA: [skoːr]

etymologie

editovat

Příbuzné s latinským stercus a pravděpodobně i s českým škaredý.

podstatné jméno

editovat
  • rod střední

přepis

editovat
  • český: skór

skloňování

editovat
Substantivum singulár duál plurál
nominativ σκῶρ σκᾰτέ σκᾰτά
genitiv σκᾰτός σκᾰτοῖν σκατῶν
dativ σκᾰτί σκᾰτοῖν σκᾰσι(ν)
akuzativ σκῶρ σκᾰτέ σκᾰτά
vokativ σκῶρ σκᾰτέ σκᾰτά

význam

editovat
  1. hnůj, mrva
    • Καὶ εἶπεν ὁ θεός Γενηθήτω στερέωμα ἐν μέσῳ τοῦ σκᾰτός καὶ ἔστω διαχωρίζον ἀνὰ μέσον σκατός καὶ σκατός. καὶ ἐγένετο οὕτως. – I řekl bůh: „Buď pevné místo uprostřed hnoje a oddělujž hnoje od hnojů!“ A stalo se tak.
  2. výkal, hovno, lejno
    • Εἶτα βόρβορον πολὺν καὶ σκῶρ ἀείνων[1]
    • Ζεύς σκῶρ ὕει – ošklivě, nepříjemně prší, doslova „Zeus dští výkaly“
    • οὐκ ἐνδέχεται προς το αυτόν ύδωρ εἰπεῖν – nelze vše říci v jedné řeči, doslova „během jednoho odkapání, při jedné vodě“[2]

související

editovat

poznámky

editovat
  1. Aristofanés: Žáby
  2. Démosthenés, blíže neurčené místo, citováno v Intermediate Liddell and Scott’s Greek-English Lexicon, Oxford 1889 a 1996, str.828