συγχρωτισμός

řečtina

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [siŋ.xro.ti.ˈzmɔs]

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský

skloňování

editovat
Substantivum singulár plurál
nominativ συγχρωτισμός συγχρωτισμοί
genitiv συγχρωτισμού συγχρωτισμών
akuzativ συγχρωτισμό συγχρωτισμούς
vokativ συγχρωτισμέ συγχρωτισμοί

význam

editovat
  1. styk, spolupobývání, stýkání se, míšení
    • [Η Διαρκής Ιερά Σύνοδος] [π]αρακαλεί τους πάντες και ιδιαιτέρως τους ηλικιωμένους ανθρώπους και όσους ανήκουν σε ευπαθείς ομάδες πληθυσμού να παραμένουν στις οικίες τους, προκειμένου να αποφευχθεί ο συγχρωτισμός τους με άλλους συνανθρώπους τους. – Svatá synoda církve prosí všechny a zvláště starší lidi i ty, kteří patří do snadno nakazitelných / náchylných skupin obyvatelstva, aby zůstávali ve svých obydlích kvůli tomu, aby pokud možno nedocházelo k jejich styku s ostatními lidmi.[1]
  2. promiskuita

související

editovat

poznámky

editovat