συνάδελφος

řečtina

výslovnost

• IPA: [si.ˈna.ðel.fos]

etymologie

Ze starořeckého συνάδελφος, které je utvořeno spojením substantiva ἀδελφός a předpony συν-, která strhla přízvuk z původního oxytona na antepenultimu, tj. na slabiku od konce nejdále možnou.

varianty

• (nářečně, vulgárně) συνάδερφος, (archaicky, žertovně) ξυνάδελφος

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	συνάδελφος	συνάδελφοι
genitiv	συναδέλφου / συνάδελφου	συνάδελφων / συναδέλφων
akuzativ	συνάδελφο	συναδέλφους / συνάδελφους
vokativ	συνάδελφε	συνάδελφοι

význam

1. kolega
2. kolegyně

související

• συναδελφικότητα
• συναδελφικός
• συναδέλφισσα
• αδελφός
• συναδέλφια

fráze a idiomy

1. συναδέλφου κάλτσα
2. συνήγορος του συναδέλφου