τύψη

řečtina

výslovnost

• IPA: [ˈtip.si]

etymologie

Ze starořeckého τύψις, které odvozeno od slovesa τῠ́πτειν ― udeřit, bít.

podstatné jméno

• rod ženský
• standardně pomnožné

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	τύψη	τύψεις
genitiv	τύψεως nebo τύψης	τύψεων
akuzativ	τύψη	τύψεις
vokativ	τύψη	τύψεις

význam

1. výčitky svědomí

související

• αρχέτυπος
• ανατύπωση
• τύπος