господин
ruština
editovatetymologie
editovatZe starorus. господи́нъ, AP (a).[1]
Tvar господа́, AP (b), byl původně nom. sg. hromadného substantiva ženského rodu.[2]
výslovnost
editovat
podstatné jméno
editovat- rod mužský
skloňování
editovat| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | господи́н | господа́ |
| genitiv | господи́на | госпо́д |
| dativ | господи́ну | господа́м |
| akuzativ | господи́на | госпо́д |
| instrumentál | господи́ном | господа́ми |
| lokál | господи́не | господа́х |
význam
editovatsouvisející
editovatsrbština
editovatvarianty
editovatpodstatné jméno
editovat- rod mužský
skloňování
editovat| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | госпо̀дин | госпо̀да |
| genitiv | госпо̀дина | госпо̀де̄ |
| dativ | госпо̀дину | госпо̀ди |
| akuzativ | госпо̀дин | госпо̀ду |
| vokativ | госпо̀дине | го̏сподо |
| instrumentál | госпо̀динoм | госпо̀до̄м |
| lokál | госпо̀дину | госпо̀ди |
význam
editovat- pán
- Мене господин Петровић не интересира – Pan Petrović mne nezajímá
související
editovatpoznámky
editovat- ↑ ZALIZŇAK, Andrej Anatol'jevič. Drevnerusskij i starovelikorusskij slovar' ukazatel' (XIV-XVII vv.). Jazyki slavjanskich kul'tur, Moskva 2011. ISBN 978-5-9551-0377-8. Heslo „господи́нъ“, s. 237.
- ↑ LUKIN, Pavel Vladimirovič. Suščestvoval li v srednevekovom Novgorode "Sovet Gospod"?. Drevnjaja Rus' : Naučnyj žurnal, 2012, čís. 1, s. 25-26. ISSN 2071-9574.