oznamovací způsob
| Přítomný čas
|
| Osoba |
Singulár |
Plurál
|
| 1.
|
добавля́ю
|
добавля́ем
|
| 2.
|
добавля́ешь
|
добавля́ете
|
| 3.
|
добавля́ет
|
добавля́ют
|
- rozkazovací způsob
| Osoba |
Singulár |
Plurál
|
| 1.
|
—
|
—
|
| 2.
|
добавля́й
|
добавля́йте
|
| 3.
|
—
|
—
|
- příčestí
| Příčestí minulé činné
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský
|
добавля́л
|
добавля́ли
|
| ženský
|
добавля́ла
|
| střední
|
добавля́ло
|
| Příčestí minulé trpné
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský životný
|
—
|
—
|
| mužský neživotný
|
—
|
| ženský
|
—
|
| střední
|
—
|
—
|
- přechodníky
| Přechodník přítomný
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský
|
добавля́я
|
—
|
| ženský
|
—
|
| střední
|
| Adjektivum slovesné minulé činné
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský
|
добавля́вший
|
—
|
| ženský
|
—
|
| střední
|
- přidávat, dodávat
- Ничего не надо добавлять. Всё уже у них есть. – Nemusí se nic přidávat. Všechno již mají.
