жена

ruština

Z praslov. *ženà, AP (b)^[1] → starorus. жена́, AP (b).^[2]

Přízvuk plurálu se v 18.–20. stol. přesunul z koncovky na kmen.^[3]

↑ DERKSEN, Rick. Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Brill, Leiden / Boston 2008. ISBN 978-90-04-15504-6. Heslo „*ženà“, s. 558.
↑ ZALIZŇAK, Andrej Anatoljevič. Drevnerusskij i starovelikorusskij slovar ukazatel (XIV-XVII vv.). Jazyki slavjanskich kultur, Moskva 2011. ISBN 978-5-9551-0377-8. Heslo „жена́“, s. 49.
↑ ZALIZŇAK, Andrej Anatoljevič. Ot praslavjanskoj akcentuacii k russkoj. Nauka, Moskva 1985. Glava 4: Napravlenija akcentnoj evoljucii, s. 373.