staroslověnština editovat

etymologie editovat

Z praslov. *zmьjà;[1] rod ženský; ā-kmenová deklinace.

Srov. čes. zmije; sloven. zmija; pol. żmija – "jedovatý had, zmije"; hluž., dluž. zmija – "jedovatý had, zmije"; rus. змея́/змия́ – "had"; ukr. змiя́ – "had"; bulh. змия́ – "had"; srbochorv. zmìja – "had"; slovin. zmíja – "had".[2]

podstatné jméno editovat

  • rod ženský
  • jā-kmenová deklinace

skloňování editovat

Substantivum singulár duál plurál
nominativ змиꙗ змии змиѩ
genitiv змиѩ змию змии
dativ змии змиꙗма змиꙗмъ
akuzativ змиѭ змии змиѩ
vokativ змиѥ змии змиѩ
lokál змии змию змиꙗхъ
instrumentál змиѥѭ змиꙗма змиꙗми

význam editovat

  1. had
    • ꙗкожє моси възнєсє змиѭ въ пѹстъін̑и • тако подобаѥтъ възнєсти сѧ съінѹ чловѣчьскѹѥмѹ – Jako Mojžíš vyvýšil hada na poušti, tak musí být vyvýšen Syn člověka. [J 3, 14 – As Ostr]
    • змиѩ ищѧдиꙗ єхидьнова • како ѹбѣжитє сѫда г̑єоньскаѥго – Hadi, plemeno zmijí, jak uniknete pekelnému trestu? [Mt 23, 33 – Ostr]

srovnej editovat

  1. змии, гадъ, єхидьна

související editovat

poznámky editovat

  1. DERKSEN, Rick. Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Brill, Leiden and Boston 2008.
  2. VASMER, Max. Russisches etymologisches Wörterbuch. Winter, Heidelberg 1953-1958.