конина

ruština

výslovnost

• IPA: [kɐˈnʲinə]

dělení

• ко-ни-на

etymologie

Ze substantiva конь a přípony -ина.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	кони́на	кони́ны
genitiv	кони́ны	кони́н
dativ	кони́не	кони́нам
akuzativ	кони́ну	кони́ны
instrumentál	кони́ной / кони́ною	кони́нами
lokál	кони́не	кони́нах

význam

1. konina; koňské maso

související

• конь