она

ruština

výslovnost

• IPA: [aˈna]
•  она^{? • info}

zájmeno

• osobní

skloňování

pád	tvar
nominativ	она́
genitiv	её / неё
dativ	ей / ней
akuzativ	её / ней
instrumentál	е́ю / не́ю
lokál	ней

význam

1. ona

srbština

varianty

• ona

zájmeno

• osobní

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	о̀на	о̀не
genitiv	ње̂, је	њи̂х, их
dativ	њо̂ј, јој	њѝма, им
akuzativ	њу̂, је (ју)	њи̂х, их
vokativ	-	-
instrumentál	њо̂ј, јој	њѝма
lokál	њо̂м	њѝма

Obsahuje-li věta tvar је pomocného slovesa perfekta, používá se v akuz. sg. namísto příklonného zájmena је tvar ју.

význam

1. ona