dokonavé
tranzitivní
k nedokonavému хуярить
oznamovací způsob
Přítomný čas
Osoba
Singulár
Plurál
1.
отхуя́рю
отхуя́рим
2.
отхуя́ришь
отхуя́рите
3.
отхуя́рит
отхуя́рят
rozkazovací způsob
Osoba
Singulár
Plurál
1.
—
2.
отхуя́рь
отхуя́рьте
3.
—
—
příčestí
Příčestí minulé činné
Rod
Singulár
Plurál
mužský
отхуя́рил
отхуя́рили
ženský
отхуя́рила
střední
отхуя́рило
Příčestí minulé trpné
Rod
Singulár
Plurál
mužský životný
—
—
mužský neživotný
—
ženský
—
střední
—
—
přechodníky
Adjektivum slovesné minulé činné
Rod
Singulár
Plurál
mužský
отхуя́рив
ženský
střední
(vulgárně) zjebat , zprcat
Коль сойдутся три пизды, // Непременно жди беды: // Выебут за милу душу, — // Отхуярят без балды! – Jakmile se sejdou tři píčy, počítej zaručeně s malérem: Nemilosrdně si tě podaj, zběsile zprcaj na tři doby![ 1]
(vulgárně) oprcat , ošukat , ojet
отъебать , выебать
оттрахать , отъебать , отдрючить , отпиздохать
↑ častuška, převzato z ruského Wiktionary