официантка

ruština

editovat

výslovnost

editovat

etymologie

editovat

Přes francouzské officiant, officiantecelebrující, (mši) sloužící z latinského officians, což je příčestí přítomné činné středověkého slovesa officiare, vycházejícího ze substantiva officiumpovinnost. Srovnej např. italské uffiziare, ufficiare.

podstatné jméno

editovat
  • rod ženský

skloňování

editovat
Substantivum singulár plurál
nominativ официа́нтка официа́нтки
genitiv официа́нтки официа́нток
dativ официа́нтке официа́нткам
akuzativ официа́нтку официа́нтки
instrumentál официа́нткой, официа́нткою официа́нтками
lokál официа́нтке официа́нтках

význam

editovat
  1. číšnice, servírka

související

editovat