пропасть

ruština

výslovnost (1)

• IPA: [ˈpropəsʲtʲ]

podstatné jméno

• rod ženský neživotný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	про́пасть	про́пасти
genitiv	про́пасти	пропасте́й
dativ	про́пасти	про́пастям
akuzativ	про́пасть	про́пасти
instrumentál	про́пастью	про́пастями
lokál	про́пасти	про́пастях

význam

1. rokle, propast

související

• пропастно́й

výslovnost (2)

• IPA: [prɐˈpasʲtʲ]  пропасть^{? • info}

sloveso

• dokonavé
• intranzitivní
• k nedokonavému пропада́ть

časování

oznamovací způsob

Přítomný čas
Osoba	Singulár	Plurál
1.	пропаду́	пропадём
2.	пропадёшь	пропадёте
3.	пропадёт	пропаду́т

rozkazovací způsob

Osoba	Singulár	Plurál
1.	—
2.	пропади́	пропади́те
3.	—	—

příčestí

Příčestí minulé činné
Rod	Singulár	Plurál
mužský	пропа́л	пропа́ли
ženský	пропа́ла
střední	пропа́ло

přechodníky

Přechodník přítomný
Rod	Singulár	Plurál
mužský
ženský
střední

Adjektivum slovesné minulé činné
Rod	Singulár	Plurál
mužský	пропа́в
ženský
střední

význam

1. ztratit se, zaniknout, zmizet

související

• пропавший