пулемётчик

ruština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [pʊlʲɪˈmʲɵt͡ɕːɪk]

etymologie editovat

Utvořeno příponou -щик k substantivu пулемёт, které je samo kompozitem ze základů пу́ля a kořene slovesa мета́ть

varianty editovat

podstatné jméno editovat

  • rod mužský životný

skloňování editovat

Substantivum singulár plurál
nominativ пулемётщик пулемётщики
genitiv пулемётщика пулемётщиков
dativ пулемётщику пулемётщикам
akuzativ пулемётщика пулемётщиков
instrumentál пулемётщиком пулемётщиками
lokál пулемётщике пулемётщиках

význam editovat

  1. (ve vojenství) kulometčík
    • Приходят еще новые. Они какие-то бесконечные. Как Советская армия, когда форсировала Днепр в 43-м году. Немецкие пулеметчики сходили с ума от такого количества убитых людей. Я не знаю, у них очень много людей, наверное. Может быть, их матерям, их родителям, родственникам плевать на них? – A přicházejí další. Nějak jich není konec. J[sou j]ak Sovětská armáda, když ve čtyřicátém třetím násilně přecházela Dněpr. Němečtí kulometčíci šíleli z toho množství zabitých. Nevím, asi mají velmi mnoho lidí. Že by byli svým matkám, rodičům, příbuzným ukradení?[1]

související editovat

poznámky editovat