ручей

ruština

výslovnost

• IPA: [rʊˈtɕej]

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	руче́й	ручьи́
genitiv	ручья́	ручьёв
dativ	ручью́	ручья́м
akuzativ	руче́й	ручьи́
instrumentál	ручьём	ручья́ми
lokál	ручье́	ручья́х

význam

1. potok, bystřina
   • Ягненок в жаркий день зашел к ручью напиться. – Beránek se za horkého dne přišel napít k potůčku.

související

• ручейный
• ручеёк