staroslověnština editovat

etymologie editovat

Srov. čes., sloven. ryba; pol., hluž., dluž. ryba; kašub. rëba; polab. råibo; rus., běl. ры́ба; ukr. ри́ба; bulh. ри́ба; srbochorv. rȉba; slovin. ríba.[1]

podstatné jméno editovat

  • rod ženský
  • ā-kmenová deklinace

skloňování editovat

Substantivum singulár duál plurál
nominativ ръіба ръібѣ ръібъі
genitiv ръібъі ръібѹ ръібъ
dativ ръібѣ ръібама ръібамъ
akuzativ ръібѫ ръібѣ ръібъі
vokativ ръібо ръібѣ ръібъі
lokál ръібѣ ръібѹ ръібахъ
instrumentál ръібоѭ ръібама ръібами

význam editovat

  1. ryba
    • вьсꙗ покорилъ ѥси подъ ноѕѣ ѥго • овьцѧ и волъі вьсѧ • ѥщє жє и скотъі пол̑ьскъіѩ • и пътицѧ нєбєсьнъіѩ и ръібъі мор̑ьскъіѩ – Všechno pod nohy mu kladeš: všechen brav a skot a také polní zvířata a ptactvo nebeské a mořské ryby. [Žalm 8, 7-9 – PsSin]
    • глагола имъ симонъ пєтръ • идѫ ръібъ ловитъ – Šimon Petr jim řekl: "Jdu lovit ryby." [J 21, 3 – Zogr Mar Ostr]

související editovat

poznámky editovat

  1. VASMER, Max. Russisches etymologisches Wörterbuch. Winter, Heidelberg 1953-1958.