ꙗсти
staroslověnština
editovatetymologie
editovatZ praslov. *ě̀sti.[1]
Srov. stčes. jiem, jiesti;[2] čes. jím, jíst; sloven. jem, jesť; pol. jem, jeść; hluž., dluž. jěm, jěsć; rus. ем, есть, 3. sg. ест; ukr. ïм, ḯсти; běl. ем, есць; bulh. ям; srbochorv. jȅdem, jȅsti; slovin. jė́m, jė́sti.[3]
sloveso
editovat- atematické
- obouvidové
- tranzitivní i intranzitivní
časování
editovat| Sloveso | Prézens | Minulý čas | Imperativ | Infinitiv | ||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Číslo | Osoba | Aorist | Imperfektum | |||
| Singulár | 1. | ꙗмь | ꙗсъ/ꙗхъ | ꙗдѣахъ | — | ꙗсти |
| 2. | ꙗси | ꙗ/ꙗстъ | ꙗдѣашє | ꙗждь | Supinum | |
| 3. | ꙗстъ | ꙗ/ꙗстъ | ꙗдѣашє | ꙗждь | ꙗстъ | |
| Duál | 1. | ꙗвѣ | ꙗсовѣ/ꙗховѣ | ꙗдѣаховѣ | ꙗдивѣ | |
| 2. | ꙗста | ꙗста | ꙗдѣашєта | ꙗдита | ||
| 3. | ꙗстє | ꙗстє | ꙗдѣашєтє | — | ||
| Plurál | 1. | ꙗмъ | ꙗсомъ/ꙗхомъ | ꙗдѣахомъ | ꙗдимъ | |
| 2. | ꙗстє | ꙗстє | ꙗдѣашєтє | ꙗдитє | ||
| 3. | ꙗдѧтъ | ꙗсѧ/ꙗшѧ | ꙗдѣахѫ | — | ||
| Participium | ||||||
| Číslo | Přítomné činné | Přítomné trpné | Minulé | Perfekta činné | Perfekta trpné | |
| Singulár | ꙗдъі, -ѫщи, -ъі | ꙗдомъ/ꙗдимъ, -а, -о | ꙗдъ, -ъши, -ъ | ꙗлъ, -а, -о | ꙗдєнъ, -а, -о | |
význam
editovat- jíst/sníst
- възлакахъ бо сѧ и дастє ми ꙗсти • въждѧдахъ сѧ и напоистє мѧ – Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít. [Mt 25, 35 – Zogr]