- rod mužský neživotný
- vlastní jméno
- dativ singuláru substantiva Adamov
- Sotva jsme přijeli k Adamovu, spustil se obrovský liják.
- dativ singuláru mužského rodu životného adjektiva Adamův
- Adamovu strýci někdo vykradl dům.
- dativ singuláru mužského rodu neživotného adjektiva Adamův
- Adamovu domu se raději vyhni.
- lokál singuláru mužského rodu životného adjektiva Adamův
- O Adamovu otci jsem už mnoho slyšel.
- lokál singuláru mužského rodu neživotného adjektiva Adamův
- O Adamovu rodu toho ale moc nevím.
- akuzativ singuláru ženského rodu adjektiva Adamův
- Na plese jsem poznal Adamovu sestru.
- dativ singuláru středního rodu adjektiva Adamův
- Adamovu morčeti nosíme pravidelně čerstvý salát.
- lokál singuláru středního rodu neživotného adjektiva Adamův
- Už jste slyšeli o tom Adamovu zranění?