Diskuse:hyjta
Poslední komentář: před 3 lety od uživatele Onďák
Vůbec si nejsem jistá, že skloňování je správné. Viz Ještě méně průzračné (a etymologicky nejasné) je spojení, kterého se dosud užívá na jazykově starobylém Chodsku a v okolí; říkají tam totiž chodit hyjtú, přijď hejtú nebo hutú. Je to vlastně ustrnulý sedmý pád podstatného jména HYJTA, tedy vazba podobná východočeskému předložkovému spojení přiď s kuželem. Slovo hyjta žije tu jen v tomto spojení, ačkoli na Chodsku už dnes žádnou věc neoznačuje; právě tak je tomu v okrajovém nářečí podještědském, kde se také chodilo na hajtu. --Lenka64 (diskuse) 26. 10. 2020, 09:30 (CET)
- Jednim ze znaků bulačiny je prodlužování závěrečných vokálů u skloňovaných podstatných jmen. --Onďák (diskuse) 26. 10. 2020, 19:31 (CET)
- No právě... v hesle je však uvedeno skloňování, které neodpovídá nářečí. A krom toho, je vůbec možné to "nářeční" skloňování doložit zdrojem? --Lenka64 (diskuse) 26. 10. 2020, 19:47 (CET)
- Nářečí se málokdy zapisuje (zapisovalo). Ale třeba Baar to slovo skloňoval jako "spisovné", třeba z díla Osmačtyřicátníci vybírám:
- nikam se nesmí chodit na hyjty
- Zítra je Boží hod. Nesmíme nikam na hyjtu.
- ve městě scházely se rodiny na hyjtách
- po celou dnešní hyjtu
- konec mužské hyjty
- Dnes máme poslední hyjtu
- když dopředla poslední cívku a odcházela z hyjty,
- někdy vojáka Poláka nebo Slováka na hyjtě i rádi viděli,--Onďák (diskuse) 26. 10. 2020, 20:19 (CET)
- Nářečí se málokdy zapisuje (zapisovalo). Ale třeba Baar to slovo skloňoval jako "spisovné", třeba z díla Osmačtyřicátníci vybírám:
- No právě... v hesle je však uvedeno skloňování, které neodpovídá nářečí. A krom toho, je vůbec možné to "nářeční" skloňování doložit zdrojem? --Lenka64 (diskuse) 26. 10. 2020, 19:47 (CET)