Diskuse:mluvčáček

Poslední komentář: před 3 lety od uživatele Auvajs v tématu „Zdroj z ČNK - Pátek Lidových novin, č. 19/2017.

významnost/ověřitelnost editovat

Co jsem se zběžně díval Googlem, tak tento výraz se ve všech případech vztahoval pouze k osobě Jiřího Ovčáčka jako zábavná zkomolenina jeho jména. Takových zkomolenin jsme ale v minulosti měli hodně. Vzpomeňme na výrazy Parouback, Tupolánek, Kraďousek, Šláfenberk nebo Tuzeman. Nemyslím si, že se jedná o slovníkově významné výrazy, přestože mohou být jednu dobu docela frekventované. Asi bych v takových případech přihlédnul při posuzování významnosti k tomu, aby tato slova byla pro splnění kriterií významnosti používána o něco delší dobu než jedno volební období. Podobně jako je tomu třeba u výrazů "starej Procházka" nebo "tatíček Masaryk" resp. "prezident osvoboditel". --Martin Kotačka (diskuse) 9. 11. 2016, 19:08 (CET)Odpovědět

Souhlasím určitě s tím, že termín se vztahuje opravdu jen k té jedné osobě, proto tak zobecňující význam nepovažuji za slovníkově správný a proto jsem i ve svém shrnutí editace odkazoval na WP:PŽJ. Je to dost problematické. --Bazi (diskuse) 9. 11. 2016, 19:25 (CET)Odpovědět
Kdyby se to vztahovalo k jedné osobě, tak by to bylo proprium. Čili by se to psalo s velkým písmenem. Někde na Googlu jsem to viděl ve formě "pan Mluvčáček". To by nebylo k vložení. Nicméně s malým písmenem to je zobecněné, obohacení jazyka o nový pojem. Dříve nebo později se může objevit jiný mluvčáček. --Auvajs (diskuse) 9. 11. 2016, 19:31 (CET)Odpovědět
Ano, jako třeba pussydent, což se evidentně taky vztahuje jen k Zemanovi, ale protože to (podobně jako mluvčí/mluvčáček) vzniká úpravou obecného slova prezident, píše se to s malým. Nemění to nic na tom, že je dost problematické zobecňovat to a vymýšlet nějaký „význam“, který je zjevně pejorativním hodnocením samotné konkrétní osoby, spíš než významem obecného charakteru. Každopádně je třeba doložit heslo a význam příslušnými zdroji. Takže o to prosím, má-li to heslo být zachováno. --Bazi (diskuse) 9. 11. 2016, 19:39 (CET)Odpovědět
No uvidíme. S tím nynějším vztahováním k jedné konkrétní osobě máte pravdu, na druhou stranu to slovo vyloženě zlidovělo, důkazem je umístění v anketě. Nečetl jsem si zdejší podmínky pro zařazení hesla důkladně, ale nemělo by stačit, že je prokazatelně užíváno víc než rok a věnuje se mu nezávislý seriózní zdroj (internetové Lidovky)? --Ovčáček čtveráček (diskuse) 9. 11. 2016, 19:32 (CET)Odpovědět
Příloha MD Dnes (jmenováávalo se to Dnes+TV) někdy minulý měsíc - také zmiňuje + několik dalších zajímavých neologismů z politiky. JAn Dudík (diskuse) 9. 11. 2016, 21:58 (CET)Odpovědět

Jde o "sezónní slovo". Vztahuje se k jediné osobě (což mj. implikuje i to, že stávající uvedený význam "tiskový mluvčí" je hrubě zavádějící), a až ta osoba přestane být veřejně viditelná, nebo minimálně zastávat funkci, na jejímž základě tato přezdívka vznikla, po slově už neštěkne ani pes, stejně jako po řadě dalších podobných (např. některých jmenovaných výše). V pravidle je řečeno, že jednoletý práh byl zvolen náhodně. Logicky, je-li slovo svázáno s někým, kdo po nějakou dobu zastává nějakou funkci, bude se to slovo vyskytovat po dobu této činnosti a slabě poté, ale nakonec stejně zanikne. Toto slovo neprojde ani dvacetiletým testem, natož pak stoletým, a v případě obměny v roce 2018 ani desetiletým.
Musím říct, že vkládání tohoto typu slov (zdůrazňuji, že mluvím v obecné rovině, ne jen o tomto konkrétním) sem mi spíše zavání zatahováním sem politických názorů vkladatelů a snahou o šíření dehonestace toho kterého člověka. Se současným hyperinkluzionistickým přístupem se smazání i přes výše uvedené argumenty mé a ostatních dosáhne zřejmě těžko, takže co se spíše dohodnout na kompromisu v podobě Příloha:Přezdívky veřejně činných osob nebo něco podobného?
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 11. 11. 2016, 02:13 (CET)Odpovědět

Zdroj z ČNK - Pátek Lidových novin, č. 19/2017. editovat

Typickým blendem je anglické slovo smog (smo(ke)+(f)og); v angličtině je blending častý, v češtině jej můžeme označit za relativní novinku. Výraz mluvčáček se poprvé objevil v roce 2015 a ve vztahu k osobě pana Jiřího Ovčáčka se často píše Mluvčáček, tedy jako vlastní jméno. Užívá se též obecně pro posměšné označení mluvčího, který zametá průšvihy svého zaměstnavatele bez ohledu na vlastní důstojnost; zde píšeme s malým m. [Pátek Lidových novin, č. 19/2017.] --Auvajs (diskuse) 13. 11. 2020, 19:03 (CET)Odpovědět

Zpět na stránku „mluvčáček“.