čeština

editovat

výslovnost

editovat

dělení

editovat
  • Frenk

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský životný
  • vlastní jméno

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ Frenk Frenkové
genitiv Frenka Frenků
dativ Frenkovi / Frenku Frenkům
akuzativ Frenka Frenky
vokativ Frenku Frenkové
lokál Frenkovi / Frenku Frencích
instrumentál Frenkem Frenky

význam

editovat
  1. (zřídka) Sefard; sefardský Žid[2]
    • Velmi podivné jest, že rabi Núsn Adler nevyslovoval naši svatou hebrejskou řeč jako my a naši předkové od dob nepamětných. Vyslovoval ji jako nějaký Frenk, ač jim přece nebyl. Neříkal totiž například hú-ojlóm /svět/ jako my, ale vyslovoval to há-ólám, docela tak jako ti Frenkové.[1]

synonyma

editovat
  1. (častěji) Sefard, sefardský Žid

poznámky

editovat
  1. 1,0 1,1 LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 148.
  2. Langer v poznámce pod čarou: „Frenkové říkáme židům zemí orientálních, středomořských a balkánských. Většinou jsou to potomci exulantů ze Španělska.“[1]