Možná hledáte hanou.

čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ɦanɔʊ̯]

dělení

editovat
  • Ha-nou

podstatné jméno (1)

editovat
  • rod ženský
  • vlastní jméno

význam

editovat
  1. instrumentál singuláru substantiva Hana
    • Na svatojanskou pouť přijel Milota s Hanou i Markytou do Prahy.[1]

podstatné jméno (2)

editovat
  • rod ženský
  • vlastní jméno

význam

editovat
  1. akuzativ singuláru substantiva Haná
    • Ale přijdete-li na Hanou, zvláště severní, za příležitosti neslavnostní nebo dokona všední, jen sporé stopy kroje toho se vám namanou; majíť jej hlavně muži již jen jako oděv parádní, jinak se v něm neukazujíce.[2]
  2. instrumentál singuláru substantiva Haná
    • Geologicky zajímavá vysočina Drahanská mezi Svitavou, Třebůvkou, Moravou, Hanou a Rakůvkou chová mnohé vzácné rostliny.[3]

poznámky

editovat
  1. Božena Němcová: Karla
  2. František Vladimír Vykoukal: Pestré květy, kapitola V hanácké dědině
  3. SPITZNER, Václav. Morava (část). In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1901. s:Ottův slovník naučný/Morava Díl 17, s. 600–712.