Helenka
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ɦɛlɛŋka]
dělení
editovat- He-len-ka
podstatné jméno
editovat- rod ženský
- vlastní jméno
skloňování
editovat| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | Helenka | Helenky |
| genitiv | Helenky | Helenek |
| dativ | Helence | Helenkám |
| akuzativ | Helenku | Helenky |
| vokativ | Helenko | Helenky |
| lokál | Helence | Helenkách |
| instrumentál | Helenkou | Helenkami |
význam
editovat- (zdrobněle, domácky) Helena
- „To je toho,“ ohrne Helenka rtík, „vždyť je to kamenný pes. Ten nekouše.“[1]
synonyma
editovatsouvisející
editovatpoznámky
editovat- ↑ PETIŠKA, Eduard. Jak se Martínek ztratil. Ilustrace Zdeněk Miler. Praha : Státní nakladatelství dětské knihy, 1956. Náklad 20 000 výtisků. cnb000723610. Kapitola Kamenný pes, s. 19.