čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈklabanɔvaː]

dělení

editovat
  • Kla-ba-no-vá

podstatné jméno

editovat
  • rod ženský
  • vlastní jméno

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ Klabanová Klabanové
genitiv Klabanové Klabanových
dativ Klabanové Klabanovým
akuzativ Klabanovou Klabanové
vokativ Klabanová Klabanové
lokál Klabanové Klabanových
instrumentál Klabanovou Klabanovými

význam

editovat
  1. české ženské příjmení
    • „Je zázrak, že jediné lehčí zranění utrpěla spolužačka Alena Klabanová z vedlejší třídy, kterou po přestřelce vyvolané bratranci, škrábl projektil vypálený od pohraničníka do nohy, ta jediná totiž seděla vpředu, hned vedle šoféra,“ vybaví si pamětník, který si i po letech myslí, že odpovědnost za celou akci měl nést tehdejší velitel Pohraniční stráže generálporučík František Šádek. (…) hraničníků se cítil ohrožen a vystřelil krátkou dávku proti autobusu. Projektil prostřelil chladič autobusu a lehce zranil na noze spolužačku z vedlejší třídy Alenu Klabanovou, kterou únosci usadili na služební místo vedle řidiče. Naštěstí Klabanovou náboj jen škrábl a nikterak masivně nekrvácela. Postupem času únosci propouštěli většinu studentů.[1]
    • Pachatelé chtěli využít autobusu a 39 studentů jako rukojmí k volnému průjezdu do NSR přes hraniční přechod Pomezí. V průběhu akce použili zbraní proti příslušníkům Pohraniční stráže a Sboru národní bezpečnosti a střelbou lehce zranili studentku Alenu Klaba[h/n]ovou. Na výzvy, aby upustili od další nezákonné činnosti, teroristé odpověděli opět střelbou.[2]

související

editovat

poznámky

editovat
  1. Petr TŘEŠŇÁK / Zlatko PASTOR: Exkluzivní rozhovor. Účastník únosu autobusu teroristy Barešovými: StB si myslela, že chceme na Západ, 23.května 2020
  2. Teroristé zneškodněni, deník RUDÉ PRÁVO, 25.května 1978, str.2