němčina editovat

výslovnost editovat

etymologie editovat

Ze středověkolatinského commīlitōspolubojovník; „bratr ve zbrani“, které vychází z klasického substantiva mīlesvoják. Srovnej např. španělské conmilitón

podstatné jméno editovat

  • rod mužský
  • slabé skloňování

skloňování editovat

pád \ číslo singulár plurál
nominativ der Kommilitone die Kommilitonen
genitiv des Kommilitonen der Kommilitonen
dativ dem Kommilitonen den Kommilitonen
akuzativ den Kommilitonen die Kommilitonen

význam editovat

  1. spolužák, kolega, spolustudentspolužák na vysoké škole

synonyma editovat

  1. Mitstudent, Studienkollege

související editovat