Martínek
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [marciːnɛk]
dělení
editovat- Mar-tí-nek
podstatné jméno
editovat- rod mužský životný
- vlastní jméno
skloňování
editovat| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | Martínek | Martínkové |
| genitiv | Martínka | Martínků |
| dativ | Martínkovi | Martínkům |
| akuzativ | Martínka | Martínky |
| vokativ | Martínku | Martínkové |
| lokál | Martínkovi | Martíncích |
| instrumentál | Martínkem | Martínky |
význam
editovat- (domácky, zdrobněle) Martin
- „A nechci, nechci,“ vrtí se postýlka pod Martínkem, „nic nemusím chtít! Ty se také nechceš mýt a nechceš spát.“[1]
- české mužské příjmení
související
editovatpoznámky
editovat- ↑ PETIŠKA, Eduard. Jak se Martínek ztratil. Ilustrace Zdeněk Miler. Praha : Státní nakladatelství dětské knihy, 1956. Náklad 20 000 výtisků. cnb000723610. Kapitola Jak se postýlka rozzlobila, s. 30.