čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [mɪndl̩]

homofony

editovat

dělení

editovat
  • Min-del

varianty

editovat

etymologie

editovat

Z němčiny, patrně z původní přezdívky označující schovance (ve starší češtině cizí vychovávané dítě). Srovnej německé Mündel (svěřenec). Patří tak do početné skupiny příjmení, která vznikla z označení příbuzenských vztahů.[1]

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský životný
  • vlastní jméno

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ Mindel Mindelové
genitiv Mindela Mindelů
dativ Mindelovi Mindelům
akuzativ Mindela Mindely
vokativ Mindele Mindelové
lokál Mindelovi Mindelech
instrumentál Mindelem Mindely

význam

editovat
  1. české mužské příjmení

související

editovat

poznámky

editovat
  1. 1,0 1,1 Národní knihovna ČR. Příjmení FUKA a MINDL. Ptejte se knihovny, 2014-05-23, [cit. 2016-01-20]. Dostupné online.