Mundharmonika

němčina

výslovnost

• IPA: [ˈmʊnthaʀˌmoːnika],  Mundharmonika^{? • info}

etymologie

Složenina ze substantiv Mund (ústa) + Harmonika (harmonika).

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	die Mundharmonika	die Mundharmoniken
genitiv	der Mundharmonika	der Mundharmoniken
dativ	der Mundharmonika	den Mundharmoniken
akuzativ	die Mundharmonika	die Mundharmoniken

význam

1. (v hudbě) foukací harmonika