Ondříček

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔndr̝iːt͡ʃɛk]

dělení

• On-dří-ček

podstatné jméno

• rod mužský životný
• vlastní jméno

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	Ondříček	Ondříčkové / Ondříčci
genitiv	Ondříčka	Ondříčků
dativ	Ondříčkovi / Ondříčku	Ondříčkům
akuzativ	Ondříčka	Ondříčky
vokativ	Ondříčku	Ondříčkové / Ondříčci
lokál	Ondříčkovi / Ondříčku	Ondříčcích
instrumentál	Ondříčkem	Ondříčky

význam

1. (domácky, expresivně) Ondřej

související

• Ondříčkův
• Ondřík