čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈpanɛnskiː ˈtiːnɛt͡s]

dělení

editovat
  • Pa-nen-ský Tý-nec

etymologie

editovat

Až do 16. století se používal původní název Žirotský Týnec podle nedalekého hradu Žirotín, podle něhož se psali zakladatelé Týnce. Na Panenský se přejmenoval (podle panna — řeholnice) po tom, co tam Habart ze Žirotína založil na začátku 14. století ženský klášter pro sestry klarisky jako poděkování svaté Anežce za vyléčení jeho ženy Škonky z neplodnosti. Týnec je původně zdrobnělina týnu — kůly, plaňkami nebo sruby hrazeného místa bez příkopu nebo náspu.[1] Tato zdrobnělina byla utvořena v době, kdy ještě deminutivní přípona -ec nebyla zastaralá.

slovní spojení

editovat

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ Panenský Týnec Panenské Týnce
genitiv Panenského Týnce Panenských Týnců
dativ Panenskému Týnci Panenským Týncům
akuzativ Panenský Týnec Panenské Týnce
vokativ Panenský Týnci Panenské Týnce
lokál Panenském Týnci Panenských Týncích
instrumentál Panenským Týncem Panenskými Týnci

význam

editovat
  1. městečko v okrese Louny
    • Klarisinky měly domy své v Praze u sv. Františka, v Krumlově a v Panenském Týnci.[2]

překlady

editovat
  1. městečko v okrese Louny

synonyma

editovat
  1. (archaicky) Žirotský Týnec, (v obecném jazyce, oblastně) (název místních) Tejnice

související

editovat

poznámky

editovat
  1. TOMANOVÁ, Libuše; KONEČNÝ, Vratislav. Magické místo, kde se nabijete energií na celý rok 2009. Cestování.idnes.cz, 2008-12-31, [cit. 2015-08-06]. Dostupné online.
  2. PALACKÝ, František. Dějiny národu českého. Svazek II. Praha : Odeon, 1968. Kapitola Obraz veřejného života v Čechách na počátku 15. století, s. 467–493.

externí odkazy

editovat