čeština

editovat

výslovnost

editovat

dělení

editovat
  • Pra-ha

etymologie

editovat

Nejstarší známá podoba jména (Farāga nebo Barāga) je doložena ve zprávě arabskožidovského kupce Ibrahíma ibn Jakúba k roku 965.[1] V nejstarších zápisech se vyskytuje latinské Praga, v němčině Prag, v obou případech tedy došlo k převzetí jména ještě před hláskovou změnou g v h, tedy před koncem 12. století.[1]

Původ slova Praha není dodnes zcela uspokojivě vysvětlen.[1] Existuje několik teorií: ze základu práh (praslovansky *porgъ) a to podle prahů (tedy peřejí) ve Vltavě nebo v potoku Brusnici, popř. podle prahů, tj. trámů v hatích přes vltavský brod.[1] Další možný původ je ze slovesného základu: od pražiti (vypalovat, myšleno odstraňovat lesní porost ohněm) nebo prahnouti (být suchý, vysychat, stávat se vyprahlým) — pak by jméno praha znamenalo „místo vyprahlé sluncem“.[1] Dle bohemisty Ivana Lutterera je nejpravděpodobnější etymologie poslední (místo suché, vyprahlé), tedy že (pražský) hrad byl založen na vysychající břidličné půdě.[1] Vedle toho existuje ještě řada jiných teorií, více či méně fantastických. Možný je též původ předslovanský.[1]

podstatné jméno

editovat
  • rod ženský
  • vlastní jméno

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ Praha Prahy
genitiv Prahy Prah
dativ Praze Prahám
akuzativ Prahu Prahy
vokativ Praho Prahy
lokál Praze Prahách
instrumentál Prahou Prahami

význam

editovat
  1. hlavní město Česka
    • Bydlím v Praze.
  2. (přeneseně) političtí zástupci Česka
  3. kopec v Brdech

překlady

editovat
  1. město

synonyma

editovat
  1. (brněnský hantec) Prágl[2], Švédsko[3], (zkratkou) Pha

související

editovat

finština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈprɑhɑ]

dělení

editovat
  • Pra-ha

podstatné jméno

editovat
  • vlastní jméno

skloňování

editovat
skloňování podle vzoru kala
Substantivum singulár plurál
nominativ Praha
genitiv Prahan
akuzativ Prahan
Praha
partitiv Prahaa
essiv Prahana
translativ Prahaksi
inessiv Prahassa
elativ Prahasta
illativ Prahaan
adessiv Prahalla
ablativ Prahalta
allativ Prahalle
abessiv Prahatta
komitativ
instruktiv

význam

editovat
  1. Praha

související

editovat

hornolužická srbština

editovat

podstatné jméno

editovat
  • rod ženský
  • vlastní jméno

skloňování

editovat
Substantivum singulár duál plurál
nominativ Praha
genitiv Prahi
dativ Praze
akuzativ Prahu
vokativ Praha
lokál Praze
instrumentál Prahu

význam

editovat
  1. Praha
    • Z Budyšina je bliže do Prahi hač do Berlina. – Z Budyšína je do Prahy blíž než do Berlína.[4]

litevština

editovat

výslovnost

editovat

dělení

editovat
  • Pra-ha

podstatné jméno

editovat
  • rod ženský
  • vlastní jméno

skloňování

editovat
Substantivum singulár plurál
nominativ Praha
genitiv Prahos
dativ Prahai
akuzativ Prahą
instrumentál Praha
lokál Prahoje
vokativ Praha

význam

editovat
  1. Praha

norština (bokmål)

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈpraːha]

dělení

editovat
  • Pra-ha

podstatné jméno

editovat
  • vlastní jméno

význam

editovat
  1. Praha

slovní spojení

editovat

poznámky

editovat
  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 LUTTERER, Ivan; MAJTÁN, Ivan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména Československa. Slovník vybraných zeměpisných jmen s výkladem jejich původu a historického vývoje. 1. vyd. Praha : Mladá Fronta, 1982. 376 s. S. 244-245.
  2. KOPŘIVA, Pavel; JELÍNEK, Pavel Čiča; DVORNÍK, Petr. Velká kniha hantecu. 1. vyd. Brno : FT Records, 1999. Heslo „Prágl“, s. 156.
  3. KOPŘIVA, Pavel; JELÍNEK, Pavel Čiča; DVORNÍK, Petr. Velká kniha hantecu. 1. vyd. Brno : FT Records, 1999. Heslo „Švédi, Švédsko“, s. 166.
  4. Serbsko-čěske styki sej zbližili. Společnost přátel Lužice, 2010-04-10, [cit. 2012-07-07]. Dostupné online.

externí odkazy

editovat
  •   Článek Praha ve Wikipedii