- rod mužský životný
- vlastní jméno
- vokativ jednotného čísla substantiva Radek
- „To všichni sme tady ‚I AM‘!“ rozhazoval rukama. „Hele!“ zahučel na něj jeho přítel barman, „už drž hubu, Radku, nebo zaplať a di...“ a chytil ho při těch slovech jemně za rameno, ale Radek se mu prudce vytrhl, trochu vrávoravě došel ke dveřím, které se jen před chvilkou zavřely, vrazil do nich a na celou ulici zařval[1]
- A poslyš, Radku, to by mě zajímalo: jsi ty původně Radoslav, Radomil nebo Radovan?
- MONIKA: Vzpomínáš, Radku, jak jsme se v Chorvatsku pohádali kvůli té vestě? – Představte si, přátelé, Radek si nechtěl vzít do vody nafukovací vestu.[2]
- akuzativ jednotného čísla podstatného jména Radka
- Něco mě napadlo... Nemáš náhodou adresu na Radku? Je asi nejspíš kvůli těhotenství doma (…) Všimla si výtahu, a když se otevřel v příslušném patře, uviděla Radku se vzedmutým břichem, jak jí vyšla naproti. Alena se na ni usmála a vystoupila z výtahu.[3]
- Na hygieničku Radku Boháčovou zapůsobilo hlavně zlepšení a zautomatizování trasovacího systému.[4]
- ↑ Petr ŠABACH: Škoda lásky, Paseka, Litomyšl 2009
- ↑ Pavel TRTÍLEK: Večer umělců, Aura-Pont, Praha 2009 — citováno dle Korpus.cz
- ↑ Romana SZALAIOVÁ: Tajná zahrada lásky, Baronet, Praha 2008 ― cit. dle Korpus.cz
- ↑ LANKAŠOVÁ, Markéta. Jihomoravská hygiena chrlí data rychleji, pacienti s covidem plní lůžka. iDNES.cz [online]. 2020-10-06 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online.