čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ˈrusaːk]

etymologie editovat

Kořen Rus + přípona -ák

podstatné jméno editovat

  • rod mužský životný
  • vlastní jméno

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ Rusák Rusáci
genitiv Rusáka Rusáků
dativ Rusákovi / Rusáku Rusákům
akuzativ Rusáka Rusáky
vokativ Rusáku Rusáci
lokál Rusákovi / Rusáku Rusácích / Rusákách
instrumentál Rusákem Rusáky

význam editovat

  1. (hanlivě, expresivně) Rus
    • Když přijeli Rusáci, bylo jasný, že jde do tuhýho. A taky že jo – nedlouho poté začala takzvaná normalizace – lidi začali být vyhazovaní z práce a tak.[1]
    • Oněgin byl Rusák[2]
    • Z legrace o vás Němec říká, že vy už jste úplný Rusák. „To zase ne, jsem pořád Čech jako poleno! Ale je pravda, že jsem tady v Čerepovci už čtvrtý rok, umím dobře rusky, takže jsem si zvyknul.“[3]
    • Já se ale zranil a místo mě s nimi hrál jeden Rusák. A šlo jim to.[4]

překlady editovat

  1. Rus

synonyma editovat

  1. Ivan[5], moskal, kacap

související editovat

poznámky editovat

  • VÁŠA, Pavel; TRÁVNÍČEK, František. Slovník jazyka českého. 3., přepracované a doplněné vyd. Praha : Fr. Borový, 1946. 1765 s. Heslo „rusák“, s. 1338.
  1. moravská varianta obecné češtiny; když přijeli Rusáci hovorově frazeologizovaně = invaze do Československa v srpnu 1968
  2. název knihy Ireny Douskové (2006)
  3. Nedělní sport, č. 39/2010
  4. Deníky Moravia, 28. 7. 2012
  5. http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=181&dotaz=ivan