Tyskland

švédština

výslovnost

• IPA: [ˈtyskland],  Tyskland^{? • info}
• 1. intonace

podstatné jméno

• rod střední
• vlastní místopisné

skloňování

Substantivum (i)	singulár		plurál
	neurč.	urč.	neurč.	urč.
nominativ	Tyskland	—	—	—
genitiv	Tysklands	—	—	—

význam

1. Německo

související

• tysk
• tyska