Unterbrechung

němčina

výslovnost

• IPA: [ˌʊntɐˈbrɛçʊŋ]
•  Unterbrechung^{? • info}
•  Unterbrechung^{? • info}

etymologie

Derivace z unterbrechen (přerušit).

dělení

• Un-ter-bre-chung

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	die Unterbrechung	die Unterbrechungen
genitiv	der Unterbrechung	der Unterbrechungen
dativ	der Unterbrechung	den Unterbrechungen
akuzativ	die Unterbrechung	die Unterbrechungen

význam

1. přerušení
   • Nach der Unterbrechung des Studiums hat er vergessen zu lernen. – Po přerušení studia se zapomněl učit.