I proto se jihoamerickým politikům snadněji vykrádají z Bolívarova dědictví zvučná hesla. Jak říkal americký historik John Lombardi, specialista na Venezuelu: „Dějiny často zacházejí špatně s hrdiny, protože v nich hledají odpovědi a poselství ještě dlouho po jejich smrti. Idealizují je a zneužívají pro vlastní prospěch.“[1]
Daří se mu pěstovat image neagresivního politika, který chce sjednocovat, nikoli rozdělovat. „Není to okamžik vítězství pravice nebo levice, je to vítězná chvíle pro Venezuelu,“ prohlásil po víkendovém triumfu[2]
