čeština editovat

výslovnost editovat

dělení editovat

  • abio-tic-ký

přídavné jméno editovat

  • tvrdé

skloňování editovat

číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ abiotický abiotický abiotická abiotické abiotičtí abiotické abiotické abiotická
genitiv abiotického abiotického abiotické abiotického abiotických abiotických abiotických abiotických
dativ abiotickému abiotickému abiotické abiotickému abiotickým abiotickým abiotickým abiotickým
akuzativ abiotického abiotický abiotickou abiotické abiotické abiotické abiotické abiotická
vokativ abiotický abiotický abiotická abiotické abiotičtí abiotické abiotické abiotická
lokál abiotickém abiotickém abiotické abiotickém abiotických abiotických abiotických abiotických
instrumentál abiotickým abiotickým abiotickou abiotickým abiotickými abiotickými abiotickými abiotickými

význam editovat

  1. (v biologii) související s neústrojnou složkou okolního prostředí[1]

překlady editovat

  1. neživý

antonyma editovat

  1. biotický

poznámky editovat

  1. KLIMEŠ, Lumír. Slovník cizích slov. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1994. ISBN 80-04-26059-4. S. 66.