adamitský

čeština

výslovnost

• IPA: [adamɪtskiː]

dělení

• ada-mit-ský

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	adamitský	adamitský	adamitská	adamitské	adamitští	adamitské	adamitské	adamitská
genitiv	adamitského	adamitského	adamitské	adamitského	adamitských	adamitských	adamitských	adamitských
dativ	adamitskému	adamitskému	adamitské	adamitskému	adamitským	adamitským	adamitským	adamitským
akuzativ	adamitského	adamitský	adamitskou	adamitské	adamitské	adamitské	adamitské	adamitská
vokativ	adamitský	adamitský	adamitská	adamitské	adamitští	adamitské	adamitské	adamitská
lokál	adamitském	adamitském	adamitské	adamitském	adamitských	adamitských	adamitských	adamitských
instrumentál	adamitským	adamitským	adamitskou	adamitským	adamitskými	adamitskými	adamitskými	adamitskými

význam

1. vztahující se k adamitovi
   • Do síně své, spočívající na maurských pilířích, umístit jsem dal velký měkký divan prostřený džebelamurským kobercem: ukládal jsem se naň v hávu téměř adamitském, ale trýzněn nucenou zdrželivostí svojí, nebyl jsem s to klidně ležet.