ajokortti

finština

výslovnost

• IPA: [ˈɑjoˌkortːi]

dělení

• ajo-kort-ti

etymologie

• ajo („řízení“) + kortti („průkaz“)

podstatné jméno

skloňování

skloňování podle vzoru risti
Substantivum	singulár	plurál
nominativ	ajokortti	ajokortit
genitiv	ajokortin	ajokorttien
akuzativ	ajokortin ajokortti	ajokortit
partitiv	ajokorttia	ajokortteja
essiv	ajokorttina	ajokortteina
translativ	ajokortiksi	ajokorteiksi
inessiv	ajokortissa	ajokorteissa
elativ	ajokortista	ajokorteista
illativ	ajokorttiin	ajokortteihin
adessiv	ajokortilla	ajokorteilla
ablativ	ajokortilta	ajokorteilta
allativ	ajokortille	ajokorteille
abessiv	ajokortitta	ajokorteitta
komitativ	—	ajokortteine
instruktiv	—	ajokortein

význam

1. řidičský průkaz, řidičák