akreditace

čeština

výslovnost

• IPA: [ʔakrɛdɪtat͡sɛ]

dělení

• akre-di-ta-ce

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	akreditace	akreditace
genitiv	akreditace	akreditací
dativ	akreditaci	akreditacím
akuzativ	akreditaci	akreditace
vokativ	akreditace	akreditace
lokál	akreditaci	akreditacích
instrumentál	akreditací	akreditacemi

význam

1. pověření

překlady

1. přízvuk

   • angličtina: accreditation
   • němčina: Akkreditierung ž
   • slovenština: akreditácia ž

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2023-02-16]. Heslo akreditace.
• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2023-02-16]. Heslo akreditace.
• Akademický slovník současné češtiny. Ústav pro jazyk český, 2017-, [cit. 2023-02-16]. Heslo akreditace.