atributivní

čeština

výslovnost

• IPA: [atr̩ɪbʊtɪvɲiː]

dělení

• atri-bu-tiv-ní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	atributivní	atributivní	atributivní	atributivní	atributivní	atributivní	atributivní	atributivní
genitiv	atributivního	atributivního	atributivní	atributivního	atributivních	atributivních	atributivních	atributivních
dativ	atributivnímu	atributivnímu	atributivní	atributivnímu	atributivním	atributivním	atributivním	atributivním
akuzativ	atributivního	atributivní	atributivní	atributivní	atributivní	atributivní	atributivní	atributivní
vokativ	atributivní	atributivní	atributivní	atributivní	atributivní	atributivní	atributivní	atributivní
lokál	atributivním	atributivním	atributivní	atributivním	atributivních	atributivních	atributivních	atributivních
instrumentál	atributivním	atributivním	atributivní	atributivním	atributivními	atributivními	atributivními	atributivními

význam

1. přívlastkový

překlady

1. přívlastkový

   • angličtina: attributive
   • němčina: attributiv
   • nizozemština: attributief